Dvacatero pejskaře

 

1. Nikdy nedemonstrujeme při výcviku svou moc. Výcvik není záminkou k pokoření psa.

2. Předcházíme nežádoucí činnosti psa.

3. Učíme povel "lehni" kdykoli, a to i na vzdálenost. Docílíme tím podřízenosti psa. Podřízenost psa není o jeho nedocenění, ale o vytvoření správné hierarchie a jistoty, která je pro psa důležitá.

4. Když máme "špatnou" náladu necvičíme, ale raději si odpočineme a vezmeme psa na procházku třeba do parku.

5. Snažíme se, aby náš pes během výcviku neustále radostně mával ocáskem.

6. Občas mluvíme na psa šeptem, jako bychom s ním sdídeli tajemství. To zvyšuje pejskovu pozornost na naši osobu.

7. Výcvik má podporovat sebevědomí našeho psa a nikoli naopak. Sebevědomí není agrese, sebevědomí je vyrovnanost.

8. Denně provádíme vyčesávání nebo masáže psa. Tím podporujeme svůj vzájemný vztah. Pro normálního psa jsou vyčesáváníči masáž velmi příjemné.

9. Nedovolte nikdy nikomu, aby na vašeho psa křičel.

10. Pokud nevíte, jak dál, spojte se se zkušenými cvičiteli. Takové jistě najdete na nejbližším kynologickém cvičišti.

11. Je velmi důležité dával povel ve stále stejné intonaci hlasu. Intenzitu rozkazovacího povelu můžete měnit podle vzdálenosti.

12. Vytrvejte, a to i tehdy, když se vám zdá, že pes nechápe, co po něm chcete.

13. Před výcvikem psa nekrmte a uvědomte si, že nejvyšší aktivita se u našich čtyřnohých společníků projevuje navečer, v bouřce či velmi brzy ráno.

14. Nový cvik neučíme zpočátku nikdy v cizím nebo rušeném prostředí. (Rušit mohou i členové vlastní smečky, a to ať jde o lidi či jiné psy.)

15. Rozhodující je náš jedinečný a osobní vztah ke psu a nikoli to, zda jde o šampiona či křížence.

16. Nikdy nezapomínejme, že pes je řádný člen naší "smečky" a my jsme členové té jeho.

17. Nepolidšťujme svého psa. Začátečník nám vůbec nerozumí. To, že pes neuvažuje jako my, jej přece nikterak neshazuje!

18. Nikdy nesmíme se svým psem zacházet hrubě.

19. Postupně měníme prostředí, ve kterém se psem cvičíme. Tím docilujeme u psa začátečníka zbystření pozornosti. U zkušeného psa změnou děláme "hru na cvičení" zajímavější, stojící za pozornost.

20. Ve výcviku nedělejme větší přestávky. Pes, který neopakuje cvik pravidelně, zapomíná a čím méně cvik zvládá, tím zapomíná rychleji. Můžeme sami na sobě vyzkoušet, nakolik si pamatujeme např. povinnou "Polednici". Pokud jste si od svého dětství neopakovali, pak jste vše nepochybně zapomněli, a přitom jsme "pány tvortsva".